01. P6230734 02. P6240763_1 03. P6240751_1 04. P6260927_1 05. P6240742_1 06. P6230709_1 07. P6240768_1 10. P6230725_108. P624077909. P6240793 10. P6240802

LEDNICE. Bez nadsázky jeden z nejkrásnějších zámků naší země, perla jižní Moravy. Během našeho putování nemohla na programu chybět. Společně s rozsáhlým komplexem zahrad, skleníkem nebo unikátním Minaretem je dílem rodu LICHTENŠTEJNŮ. Když pomineme dominantní honosnou novogotickou budovu a reprezentativní interiéry, je právě rozsáhlý krajinářský park s poměrně dlouhou galerií unikátních staveb tím, čemu stojí za to věnovat dlouhou, pečlivou a ničím nerušenou procházku na dlouhé letní odpoledne.

Samotný zámek je romanticky krásný, prohlídka vnitřních prostor je povinností. Palmový skleník je plný vzácných dřevin a rostlin; klidné posezení však netrvá dlouho, vedro k zalknutí trumfne i ta největší vedra. To rozsáhlý zámecký park je jako z jiného světa. Je plný zajímavých staveb, rybníků i zvířeny. Za obdiv stojí především nejstarší dochovaná rozhledna v republice, úchvatný MINARET.

Trasa od zámku k Minaretu zabere tak třicet minut pomalé chůze. Není kam spěchat. Cesta se klikatí, procházíme krajinou a těšíme se pohledem na vodní hladinu, kde vodní ptactvo je v hojném počtu doma. Cestou procházíme AKVADUKTEM a přecházíme jeden ostrůvek za druhým. Blížíme se k MINARETU, jehož silueta nás už drahnou chvíli vábí a velí zrychlit chůzi.

K MINARETU se váže zajímavá historka. Rozhlednu nechal prý na truc postavit Alois I. z Lichtenštejna. Proč na truc? Původně si chtěl nechat vystavět kostel, jeden už ale měl a církev mu prý druhý postavit nedovolila. Pozoruhodné, že?! Bez zajímavosti není ani fakt, že výstavba minaretu stála údajně jeden milion zlatých. Dosah celé částky si snadno domyslíte malým srovnáním – služka na zámku toho času dostávala jeden zlatý na celý rok.

V přístavišti meškáme loď, k MAURSKÉ VODÁRNĚ se musíme vrátit po svých. Před námi je cesta k JANOVU HRADU, poměrně dlouhá a lesnatá; cesta kočárem přijde vhod. JANŮV HRAD je umělou zříceninou hradu, hojně obklopenou lesy. Je plně obyvatelný a komfortní; v době honů sloužil jako myslivna a lovecký zámeček zároveň. Těžko se však ubránit myšlence, že JANOHRAD nepůsobí uměle. Nepochybně zajímavá stavba svým vzezřením nemálo připomíná strašidelné zámky na pouti.

Den se chýlí ke konci, je na čase vyrazit zpět, tentokrát už pěšky. Mise pro dnešek splněna, všechny kouty zámeckého parku prozkoumány. Do dalších dnů nás čeká další úkol – nasednout na kola a vydat se směr VALTICE. Ale o tom až příště.

 

photos & text by me © bohemiansymphony.net 2015