IMG_0155IMG_0120IMG_0126IMG_0146IMG_0140IMG_0131IMG_0139

Ti z Vás, kteří v druhé půlce března navštívili pražský mezinárodní festival FEBIOFEST na Andělu, vědí. Ano, dnešní fotky jsem pořídila právě tam. A pokud se Vám líbil příspěvek LEHKÁ NEJISTOTA s parašutisty Michala Trpáka, zalíbíte si určitě i ten dnešní. Aneb hledáček mého fotoaparátu si našel STÁDIUM FASCINACE, HUMANOIDKU a SETKÁNI MEZI PIXELY.

A začnu malou hádankou k prvním třem fotkám. Co Vám asi tak padne na mysl při pohledu na v reálu přes 5 metrů dlouhé sousoší nazvané STÁDIUM FASCINACE? Zamilovaná dvojice v obětí? Či snad struktura DNA? Ano, obojí může být správně, víc netřeba dodat. :-) A jen tak pro zajímavost, toto sousoší jsou zároveň lampy a v noci nádherně svítí. :-)

HUMANOIDKA je na první pohled solitérka. Ve skutečnosti je ale součástí rozsáhlejšího cyklu zvaného HUMANOIDI, který vkládá mezi LIDI a STROJE rovnítko. Znázorňují „dav, který se nechává dobrovolně manipulovat pod náporem médií a obecně uznávaných trendů. Člověk pak přestává být individuem a v honu za lepším životem nevědomky spíše formuje život systému… Jsou pak lidé tvůrci vlastních životů a nebo jen loutky systému?“ Autor cyklus komentuje i jinými slovy: „Sochy vznikly  s jistou nadsázkou jako obraz naší společnosti, ale také byly obrazem mé obavy, že se po dokončení studií budu muset stát součástí systému.“ Já jen dodám – jak trefně vyjádřeno, slovem i dílem.

A SETKÁNÍ MEZI PIXELY? To jsou dva metry vysoké sochy ze skla, cementu a plátkového hliníku. Znázorňují  sochy, které jsou jednou polovinou svého těla stále v našem světě, ale tou druhou vstupují již do světa digitální, virtuálního, tj. do světa, ve kterém se setkávají rozpixelováni.

mezi

Those of you, who visited the international film festival FEBIOFEST at Anděl during the second half of March, know that I took the today’s photos right there. Moreover, if you enjoyed the article called (in Czech) “LEHKÁ NEJISTOTA” (in English: SLIGHT UNCERTAINTY) with statues of skydivers by Michal Trpák, you will definitely find the today’s one appealing. In other words, the viewfinder of my camera has found (in Czech) STÁDIUM FASCINACE, HUMANOIDKU a SETKÁNI MEZI PIXELY (English: STAGE OF FASCINATION, HUMANOID-FEMALE and MEETING BETWEEN THE PIXELS).

Let me begin with a little riddle concerning the first three photos. What comes to your mind when you look at sculptural group called STÁDIUM FASCINACE/STAGE OF FASCINATION. It is, in fact, more than 5 metres long. Does it seem to you as a hugging couple in love? Or DNA structure, perhaps? Yes both might be correct, we don’t need to say more. Interestingly, this sculptural group functions also as lamps and they glow beautifully at night.

HUMANOIDKA/THE HUMANOID FEMALE is, at the first sight, a solitaire. In detail, it is part of an extensive cycle called HUMANOIDI/THE HUMANOIDS which makes PEOPLE and MACHINES equal. They represent the crowd which lets the media pressure and generally accepted trends to manipulate with it. As a result, people cease being individuals and due to their pursuit of better life they unconsciously form the life of a system. Are people the creators of their own lives or just the puppets of the system? The author continues to comment on his cycle with more words too: “The statues were created not only as a hyperbolic image of our society but also as an image of my fear that after I finish my studies I will have to become the part of the system too.” Let me just add, how pertinently put, indeed – in words and work.

And what about SETKÁNÍ MEZI PIXELY/MEETING BETWEEN THE PIXELS? They are two meters tall statues made of glass, cement and plated aluminum. They depict the statues which are, by one half of their body, still in our world while, at the same time, their other parts are entering the digital or virtual world. In other words, they are meeting there, being pixelated.

 

photos by me © bohemiansymphony.net 2014